Vyživovací povinnost mezi manžely
Manželé jsou povinni se vzájemně živit. Pokud tuto povinnost neplní, určí výživné soud. Při tom přihlédne i k péči manželů o společnou domácnost. Výše výživného se stanoví tak, aby oba manželé měli stejnou životní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely je přednější, než vyživovací povinnost dětí vůči rodičům. To znamená, že manžel se může domáhat výživného nejprve na druhém manželovi a teprve pokud ten nemůže svou vyživovací povinnost plnit, mají vyživovací povinnost děti.
Pokud spolu manželé žijí a manželka zajišťuje běžný chod domácnosti, měl by mít každý z manželů po sečtení příjmů obou a po odpočtu výdajů stejnou částku pro svou potřebu.
Příklad: Manželův příjem činí 20 000 Kč, manželčin 10 000 Kč, náklady na domácnost apod. představují částku 9 000 Kč. Pokud veškeré tyto výdaje (na bydlení, na stravování a jiné) hradí ze svého příjmu manželka, měl by manžel platit výživné ve výši 9 500 Kč, aby každý z manželů měl měsíčně k dispozici 10 500 Kč.
Vyživovací povinnost však někdy může přetrvat i po rozvodu, což rozebírá samostatná kapitola.
Doporučené články
Výživné na zletilé dítě
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem není časově ohraničena. Věková hranice 18 let tak nehraje téměř žádnou roli – alespoň pokud mluvíme o samotném právu na výživné. S dosažením plnoletosti dochází spíše k procesním změnám. Na děti tak přechází například právo vymáhat dlužné výživné. Kdy zaniká vyživovací povinnost? Jak už bylo uvedeno, věk dítěte zde roli nehraje. …
Číst vícePříspěvek svobodné matce
Otec dítěte, narozeného svobodné matce, musí matce dítěte po dobu dvou let přispívat na její výživu a musí jí poskytnout i příspěvek na náhradu nákladů…
Číst více