Výživné a alimenty v ČR

V hmotné nouzi tedy není osoba, která se nesnaží navýšit své příjmy – například je bez zaměstnání a není registrována v evidenci uchazečů Úřadu práce.

Osobám v hmotné nouzi jsou poskytovány dávky v hmotné nouzi, a to konkrétně příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Při zjišťování nároku jsou přepočítávány nejen příjmy samotného jedince, ale také majetek či příjmy ostatních členů rodiny.

Při posuzování finanční situace je pracováno s příjmy za poslední tři kalendářní měsíce. Výpočet se poté liší v závislosti na podmínkách pro zisk dané dávky.

Životní minimum

Aby bylo jednodušší určit, kdo se v hmotné nouzi nachází, došlo k zákonnému ustanovení minimální hranice příjmů, která je potřeba pro zajištění základních životních potřeb. Jedná se o částku životního minima a její výše je stanovena zákonem.

S částkou životního minima se poté pracuje i při určování nároku na dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, porodné).

Kromě toho zákon pracuje i s částkou existenčního minima. Zde se jedná o minimální částku potřebnou k zajištění základních potřeb, a to na úrovni umožňující přežití.

Měsíční částky životního a existenčního minima

Životní minimum

Jednotlivec – 3 410 Kč,
první osoba v domácnosti – 3 140 Kč,
druhá a další osoba v domácnosti (není nezaopatřeným dítětem) – 2 830 Kč,
dítě do 6 let – 1 740 Kč,
dítě 6–15 let – 2 140 Kč,
dítě 15–26 let (pokud se stále jedná o nezaopatřené dítě) – 2 450 Kč.

Existenční minimum

Jednotná částka – 2 200 Kč.
Dávky v hmotné nouzi
Už jsme zmínili, že osobám v hmotné nouzi jsou poskytovány celkem tři dávky, jejichž úkolem je dočasná kompenzace chybějících příjmů.

Dávky v hmotné nouzi jsou vypláceny Úřadem práce, který také rozhoduje o nároku a přijímá žádosti ve formě vyplněných formulářů. S vyplněním i dalšími radami týkajícími se dávek mohou pomoci pracovníci Úřadu práce či webové stránky MPSV.

Příspěvek na živobytí

Příspěvek na živobytí je považován za základní dávku pomoci v hmotné nouzi. Jednotlivci či rodině vzniká nárok na příspěvek tehdy, kdy mu z příjmu po odečtení nákladů na bydlení nezbývá částka živobytí.

Výše částky živobytí se odvíjí od možností výdělku či majetku žadatele. Vždy se jedná minimálně o částku existenčního minima, v případě splnění podmínek však může být navýšena až na životní minimum jednotlivce. V případě rodiny se tyto částky sčítají.

Výše samotného příspěvku poté představuje rozdíl mezi určenou částkou živobytí a skutečným příjmem, od kterého jsou odečteny přiměřené náklady na bydlení – maximálně 30 % příjmu rodiny či osoby (v Praze 35 %).

Doplatek na bydlení

Další dávkou poskytovanou osobám v hmotné nouzi je doplatek na bydlení. Ten je určen pro všechny, kterým příjmy ani po získání příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory nestačí na pokrytí nákladů na bydlení.

Aby mohl jednotlivec či rodina získat doplatek na bydlení, je nutné, aby současně vznikl nárok i na příspěvek na živobytí. Výše doplatku je stanovena tak, aby po úhradě nákladů na bydlení zbývala rodině či jednotlivci částka živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázovou dávkou, která je vyplácena osobám, které se nečekaně ocitly v situaci vyžadující okamžité řešení. Je rozlišováno šest takovýchto situací:

Nepříznivá finanční situace ohrožuje zdraví jednotlivce či celé rodiny – např. nezbývají peníze na nákup potravin, léků (platí i pro osoby, které neplní podmínky pro vznik nároku na další dávky).
Mimořádná událost – např. živelná pohroma, požár… V takovém případě lze poskytnou až 15násobek životního minima jednotlivce.
Nemožnost nákupu či opravy potřebného předmětu – např. lednička, dioptrické brýle. Lze poskytnout až 10násobek životního minima.
Hrozba sociálního vyloužení – např. u osob vracejících se z výkonu trestu či dětského domova. Lze poskytnout opakovaně dávku ve výši 1 000 Kč, a to až do celkové výše 4násobku životního minima.
Ztráta dokladů a nedostatek financí na úhradu duplikátů. Dávku lze poskytnout do výše jednorázového výdaje spojeného s vystavením nových dokladů.
Nedostatek financí k úhradě nákladů spojených se vzděláním či zájmovou činností nezaopatřených dětí. Lze poskytnout až 10násobek životního minima jednotlivce.